Můj příběh
Moje zkušenost
Snad celý život jsem bojovala s přejídáním. Chvíli jsem vydržela jíst správně, popřípadě jsem držela dietu a pak jsem zase skončila u hromady jídla. Nechápala jsem, proč to vlastně dělám. Když jsem jedla lépe, zhubla jsem, cítila jsem se dobře, ale i přes to jsem se vrátila ke starým stravovacím návykům. Nepřišlo mi to logické.
Jednou se zdálo, že se mi to podařilo. Zhubla jsem asi 15 kilo a všechno se zdálo dobré, až na jednu věc, necítila jsem se dobře. Cítila jsem strach a úzkost, měla jsem poruchy spánku a nedokázala jsem spát více než pět hodin denně.
Pochopila jsem, že i když se mi podaří zhubnout, nebude výsledek trvalý. Došlo mi, že z nějakého důvodu potřebuji sladkosti a potřebuji mít vlastně i nadváhu. Začala jsem pátrat po příčinách, hledala jsem a přijala to, co jsem zajídala. Pracovala na zlepšení vztahu k sobě a poznání sebe sama. Využívala jsem různé techniky a formy pomoci. Zbavila jsem se pocitu, že jídlo je nepřítel. Zbavila jsme se představy, že číslo na váze má něco společného s mojí hodnotou jako člověka.
Přesvědčila jsem se, že přejídání nebo obezita není problém sám o sobě. Je to pouze symptom, tedy projev něčeho, co na první pohled nemusí být vidět. Proto se říká, že hubnutí začíná v hlavě.
Je jasné, že se hodně lidí trápí s přejídáním nebo nadváhou, i když ví, co a kdy by měli jíst. Nemusí v tom být sami. Ne každý má ale odvahu, aby mohl svou situaci řešit s psychologem nebo psychoterapeutem, kteří si sami touto zkušeností neprošli (ač jsou pro práci s emočním jedením často kompetentní). Je to dané tím, že se lidé trpící emočním jedením přímo nebo nepřímo setkali s neporozuměním, bagatelizací svých potíží, nebo „dobrými radami“ typu: stačí se více hýbat a méně jíst.
Mám ráda práci s lidmi a dlouhodobě se jí věnuji (ve své psychoterapeutické praxi). Projekt Emočních jedlíků, je pro mne „srdcovou záležitostí“ právě na základě mých osobních zkušeností a mé vlastní cesty, na které stále jsem. Nevím, zda má tato cesta konec, ale vím jistě, že se i člověk, který se dlouhodobě potýká s emočním jedením, může cítit sám se sebou dobře, přestat držet nesmyslné diety, jídlo si užívat a držet si určitou váhu. Kromě vlastní zkušenosti jsem samozřejmě celou problematiku studovala a vzdělávala se v ní.
Moje vzdělání
- Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích (2005 – 2010)
- Úvod do Gestalt psychoterapie (IVGT Praha, 2013)
- Psychoterapeutický výcvik (PCA institut Praha, 2014 – 2019)
- Rozhovor – nástroj pomoci (Hernés Praha, 2015)
- Průvodce krizovou intervencí (Diakonická akademie, 2016)
- Práce s tělem v psychoterapii (PVŠPS, 2019)
- Focusing - Dialog s emocemi (Jan Burian, Ph.D, 2019)
- Poradce pro výživu a suplementaci (Mgr. Martin Jelínek – probíhá)
- Psychoterapie a šamanismus (PVŠPS, 2020)
- Tělesný koncept, vývoj vztahu k tělu, psychoterapie (PVŠPS, 2020)
- Poruchy příjmu potravy – nový pohled na nemoc a léčbu (PVŠPS, 2020)
